Děti mají k interiérovému designu blíž, než si myslíme. Nemusíme jim nic složitě vysvětlovat – samy o svém pokoji přemýšlejí už od malička.

Každé dítě ví, co mu v jeho prostoru dělá dobře. Chtějí poličku na poklady, světýlka nad postelí, místo na lego nebo deku, pod kterou si vytvoří vlastní skrýš. Někdy si své vysněné pokoje kreslí, jindy je staví z dek, krabic nebo lega. A někdy o nich prostě jen sní.

Téma interiéru je jim blízké, protože se týká jejich světa. Jejich každodenní reality. A právě proto je kurz interiérového designu pro děti tak přirozeně baví.

Učíme je, že to, co cítí a vnímají, má hodnotu.

V kurzu se děti učí, že není třeba čekat na svolení nebo kopírovat cizí představy. Mají právo přemýšlet o tom, jak chtějí žít – a mohou to i samy ovlivnit. Učíme je, že je v jejich silách svůj pokoj vylepšit, upravit, navrhnout jinak.

A také je učíme vnímat svůj vkus. Poznat, co se jim líbí a proč. Rozpoznat svůj styl – a stát si za ním.

 Protože vkus není luxus. Je to jazyk, kterým říkáme světu, kdo jsme.

Krása z ničeho: tvořivost jako schopnost vidět hodnotu tam, kde ji jiní nevidí

Děti v kurzu často pracují s tím, co by jinak skončilo v koši: kousky kartonu, víčka, zbytky látek, krabičky od čehokoliv. A právě díky tomu se učí jednu z nejdůležitějších věcí – že krása a hodnota nevznikají jen z drahých materiálů, ale z nápadu, odvahy a fantazie.

Učí se vytvářet něco nového z toho, co už existuje. Přetvářet, kombinovat, hledat nové souvislosti. To není jen ekologický přístup – to je základní tvořivá dovednost: umět pracovat s tím, co mám. A udělat z toho něco krásného.

V době, kdy děti často konzumují hotové věci (obsah, hračky, návody), je tahle zkušenost osvobozující. Ukazujeme jim, že nepotřebují „to správné vybavení“, ale že to podstatné už mají: představivost a chuť tvořit.

Tvořivost jako životní výbava

Tvořivost je jako sval – čím víc ji používáme, tím silnější je. A právě práce s prostorem, hledání řešení, zkoušení nápadů a promýšlení detailů jsou skvělým tréninkem.

Nejde o to, že by z každého dítěte musel být designér.

 Ale tvořivě přemýšlet bude potřebovat každý lékař, který hledá cestu k pacientovi, každý učitel, který přemýšlí, jak zaujmout děti, každý člověk, který chce ve svém životě něco změnit.

A právě to se děti v kurzu učí:

 👉 Vědět, co chci.

 👉 Vědět, že to mohu ovlivnit.

 👉 A nebát se to zkusit.

To je víc než design. To je první krok k vědomému utváření světa kolem sebe.